***30.5.2014 Zastupci odborovych organizaci a spolecnosti Tesco se dohodli na navyseni mezd - V Tesco vzrostou mzdy v prumeru o 2 procenta***��

Zpravodaj ...

Nov zakonk prce 2012

Pehled nkolika dleitch zmn v zkonku prce 2012.
Zkuebn doba

Mlo by dojt ke zmn tkajc se dlky zkuebn doby v ppad vedoucho zamstnance. Vedoucm zamstnancem je ten, kdo je oprvnn stanovit a ukldat podzenm pracovn koly, dit a kontrolovat jejich prci a dvat jim k tomu zvazn pokyny. Tento zamstnanec by si se zamstnavatelem mohl sjednat del zkuebn dobu ne adov zamstnanec, a to a 6 msc. Novinkou by mlo bt t omezujc ustanoven, kter stanov, e pokud byl uzaven pracovn pomr na dobu uritou, tak zkuebn doba me bt sjednna pouze na polovinu celkov sjednan doby.

Pracovn pomr na dobu uritou

Limitace dlky pracovnho pomru na dobu uritou v trvn nejve 2 let by mla bt zachovna, piem nov by mlo platit, e v tto dob je mon pracovn pomr mezi tmi astnky opakovat nejve dvakrt. Nov by mla bt omezena vjimka v ppad nhrady doasn neptomnho zamstnance (nap. zamstnankyn na rodiovsk dovolen). MPSV pilo s nvrhem, kter by umooval uzavrat pracovn pomr na dobu uritou i v ppad nahrazovn nejdle po dobu 5 let. Clem m bt pedejt spekulativnm jednnm zamstnavatel, kte asto zneuvaj tuto vjimku a s nahrazujcm zamstnancem opakovan uzavraj pracovn pomry na dobu uritou k nahrazen rznch jinch zamstnanc. Tato nov prava by vak zpsobila problmy zamstnavatelm v ppadech, kdy je zamstnankyn na rodiovsk dovolen s vce dtmi po sob a v nemalm potu ppad dochz k pekroen ptiletho limitu. Po uplynut tto doby by toti zamstnavatel museli za takovou zamstnankyni hledat novho nhradnho zamstnance na stle stejnou pozici.

Vpovdn dvody

Novela pin zjednoduen vpovdnch dvod pro ukonen pracovnho pomru zamstnance. Nov spojen vpovdn dvod, obsaen v 52 psm. f) zkonku prce, bude zamstnavateli umoovat dt vpov za tchto okolnost: pro poruen povinnosti zamstnance vyplvajc z pracovnho pomru, jsou-li u zamstnance dny dvody, pro kter by s nm zamstnavatel mohl okamit zruit pracovn pomr, pro soustavn mn zvan poruovn povinnost zamstnance vyplvajcch z pracovnho pomru, pi dosahovn neuspokojivch pracovnch vsledk zamstnancem. V ppadech ad 3) a 4) mus bt zamstnanec v dob poslednch 6 msc upozornn na monost vpovdi. Pod poruen povinnosti zamstnance vyplvajc z pracovnho pomru maj spadat i v souasnosti samostatn vpovdn dvody nesplovn pedpoklad stanovench zkonem i nesplovn poadavk zamstnavatele. Zcela novm vpovdnm dvodem je zvl᚝ hrub poruen reimu doasn prce neschopnho zamstnance (povinnost zdrovat se v urenm mst pobytu a dodrovat dobu a rozsah povolench vychzek) v dob prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti. Tento vpovdn dvod vak zamstnavatel me uplatnit pouze do 1 msce ode dne, kdy se o tomto poruen dozvdl (v ostatnch ppadech poruen povinnost plat 2 msn subjektivn lhta), a nejpozdji do 1 roku ode dne, kdy vznikl. Co lze povaovat za zven flexibility a odstrann administrativn zte, je zruen povinnosti zamstnavatele projednat s odborovou organizac vpov nebo okamit zruen pracovnho pomru v ppad jakhokoliv zamstnance, stejn jako povinnost informovat odborovou organizaci o dalch ppadech rozvzn pracovnho pomru. Zachovna tak zstv pouze ochrana odborovch funkcion.

Odstupn

Mlo by dojt ke zmn prvn pravy odstupnho, jeho ve bude nov zvisl na dlce trvn pracovnho pomru zamstnance. Odstupn m psluet zamstnanci nsledovn: mn ne 1 rok = 1 prmrn msn vdlek, alespo 1 rok a mn ne 2 roky = 2 prmrn msn vdlky, alespo 2 roky = 3 prmrn msn vdlky. Uveden hranice nroku na odstupn jsou stanoveny jako minimln, zamstnavatel me samozejm poskytnout i vce.

Moderan prvo soudu

Novela rovn pin znovuzaveden moderanho prva soudu v ppad, kdy se zamstnanec domh nhrady mzdy v souvislosti s dovolnm se neplatnosti ukonen pracovnho pomru ze strany zamstnavatele. Pesahuje-li doba, za kterou by mla bt nhrada mzdy poskytnuta 6 msc, me soud na nvrh zamstnavatele pi piznn nhrady mzdy zohlednit ppadn jin zamstnancovo zamstnn v prbhu tto doby a nhradu pimen snit.

Dohoda o proveden prce

Novela roziuje maximln rozsah zamstnn na zklad dohody o proveden prce ze souasnch 150 hodin za jeden kalendn rok u jednoho zamstnavatele na 300 hodin. Vlda tak hodl dostt svmu programovmu prohlen. Prozatm to vypad, e cenou za toto rozen nakonec NEBUDE zpojistnn dohody o proveden prce (tj. zaten odvody na sociln zabezpeen a zdravotn pojitn, kter by popelo smysl dohod), kter MPSV pi pprav novely pvodn navrhovalo. O dalm vvoji v tto oblasti Vs budeme informovat, jakmile se vc vyjasn.

Pracovn doba

Vraznou zmnou v oblasti pracovn doby by mlo bt sjednocen podmnek pro zamstnance pi rovnomrnm i nerovnomrnm rozvren pracovn doby. Konkrtn maximln dlka smny by mla bt vdy 12 hodin (u rovnomrnho rozvren in v souasnosti 9 hodin). Rozvrh pracovnch smn by byl zamstnavatel vdy povinen zpracovat a zamstnance s nm seznmit 2 tdny (v ppad konta pracovn doby 1 tden) ped zatkem rozvrhu, a to i pi rovnomrnm rozvren pracovn doby. Po dlouh dob nejasnch vklad by rovn mlo dojt k jednoznanmu uren zamstnance pracujcho v noci. Novela stanovuje, e by jm ml bt zamstnanec, kter odpracuje bhem non doby alespo 3 hodiny ze sv pracovn doby v prmru nejmn jednou tdn za obdob stanoven zamstnavatelem - maximln vak 26 tdn.

Mzda ji s pihldnutm k ppadn prci pesas

Souasn prava zkonku prce umouje zamstnavateli sjednat s vedoucmi zamstnanci mzdu ji s pihldnutm k ppadn prci pesas, a to do maximlnho rozsahu 150 hodin za kalendn rok. V tchto ppadech ji nedochz do sjednanho rozsahu k vyplcen mzdy ani pplatk za prci pesas i k poskytovn nhradnho volna. Novela pak pin pravu tohoto institutu, kdy by mlo bt mon ve ve uvedenm rozsahu (tedy maximln 150 hodin za kalendn rok) sjednat mzdu s pihldnutm k ppadn prci pesas se vemi zamstnanci. S vedoucmi zamstnanci by pak bylo mon toto sjednat a v rozsahu maximln ppustn prce pesas, vetn dohodnut se zamstnancem, tedy piblin 416 hodin za rok (resp. 52 tdn).

Doasn pidlen

Vraznou zmnou je znovuzaveden monosti doasnho pidlen zamstnance k vkonu prce k jinmu zamstnavateli bez nutnosti zskn povolen ke zprostedkovn zamstnn (tj. bez toho, aby byl zamstnavatel agenturou prce). Tento nov druh doasnho pidlen by se uskuteoval na zklad dohody mezi zamstnancem a zamstnavatelem a podmnkou takovho pidlen by byla bezplatnost a pedchoz trvn pracovnho pomru po dobu alespo 6 msc. Tato prava by se tedy netkala agenturnho zamstnvn, ale jedn se o vyslyen poadavk zamstnavatel, kte hojn vyuvaj doasnho pidlovn zamstnanc v rmci vlastnho koncernu napklad k prohlouben jejich kvalifikace.

Pechod prv a povinnost

V prvn prav tkajc se pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah m bt nov stanoveno, e prva a povinnosti z kolektivnch smluv pechzej na novho zamstnavatele pouze na dobu innosti kolektivn smlouvy, nejdle vak do konce nsledujcho kalendnho roku. Dle v tto oblasti dochz k upesnn informan povinnosti zamstnavatele vi zstupcm zamstnanc (v ppad neexistence vi jednotlivm zamstnancm) ohledn chystanho pevodu, kterou mus zamstnavatel splnit nejpozdji 30 dn ped innost chystanho pevodu. Novela rovn zavd monost zamstnance, jeho pracovn pomr byl rozvzn ve lht 2 msc ode dne innosti pevodu, domhat se u soudu, e k ukonen dolo z dvodu podstatnho zhoren pracovnch podmnek v souvislosti s pechodem. Pokud soud shled alobu zamstnance jako oprvnnou, zavd se fikce, e k rozvzn pracovnho pomru dolo z organizanch dvod a zamstnanci vznikne prvo na odstupn. Pokud d zamstnanec v souvislosti s pevodem vpov, nov by mlo platit, e pracovn pomr skon nejpozdji dnem, kter pedchz innosti pevodu.

Konkurenn doloka

Markantn zmny pin novela i v oblasti konkurennch doloek. V konkurenn doloce bude muset bt specifikovno, jakch innost, osob, nebo zem se zkaz konkurenn innosti tk. Zkaz konkurence bude mon sjednat a na dobu 2 let (oproti 1 roku dle souasn prvn pravy). Na druhou stranu bude mon, aby soud konkurenn doloku omezil, i pln zruil, pokud zamstnance omezuje vce, ne vyaduje potebn mra ochrany zamstnavatele. Zmna se dotk i minimln ve poskytovan finann kompenzace po dobu trvn zvazku z konkurenn doloky, kter by mla odpovdat alespo polovin prmrnho msnho vdlku zamstnance za kad msc trvn zkazu konkurence (dle souasn prvn pravy je to cel prmrn msn vdlek). Novinkou je rovn pravidlo, e v ppad, kdy zamstnanec d vpov nebo okamit zruen z dvodu protiprvnho jednn zamstnavatele, se ke konkurenn doloce ze zkona nepihl.

27.Listopadu 2011


Pes 50 tisc demonstrant z cel Evropy ? Polska, Maarska, Litvy, Slovenska, Slovinska, eska, Norska, panlska, Nmecka, Portugalska, Itlie a dalch zem se selo na Olympijskm stadionu ve Vratislavi a pak pestrobarevn a skandujc prvod pokraoval mstem na historick nmst za podpory a sympati mstnch oban a turist, kte lemovali trasu v centru msta. Trasa pochodu byla 5,5 km. V ele prvodu li za veden Evropsk odborov konfederace generln tajemnice Bernadette Segol, pedseda Solidarity Peter Duda. Za pknho slunenho poas jsme dorazili na nmst, kde na tribun pedneli zdravice, petice pedstavitel odborovch svaz ze zahrani i Polska. To bylo peneno na velkoplon obrazovky, kter zajistily astnkm pehled vystoupen a hudebn produkce.
Nai republiku reprezentovalo 185 zstupc odborovch svaz pi MKOS OSPO, OS sttnch orgn a organizac; Devo, lesy, voda; Stavba; KOVO; Armdy; PHGN; Unios; Kultury; Textil, odv, ke. MKOS byla zastoupena mstopedsedkyn Radkou Sokolovou.
Demonstrace se konala pod heslem:
Ano evropsk solidarit
Ano pracovnm mstm a prvm zamstnanc
Ne jednostrann pijmanm spornm opatenm

Z Poselstv EOK ministrm financ (ECOFIN) jednajcm ve Vratislavi a polskmu pedsednictv EU

Odmtme:
- Diktt finannch trh a ratingovch agentur.
- Politiku spor, jejm vsledkem je drastick sniovn mezd a sociln ochrany.
- Nejistotu a nezamstnanost, zejmna mladch lid.
- Deregulaci standard prce a sociln regresi.
- Zsahy do nrodnho kolektivnho vyjednvn a destrukci socilnho dialogu.
- Rostouc sociln a mzdov nerovnosti.
Pro evropskou solidaritu pro poslen socilnho modelu dme
- Stabiln a kvalitn pracovn msta, zamstnanost mladch lid mus bt prioritou.
- Respekt k autonomii socilnch partner v kolektivnm a mzdovm vyjednvn.
- Skuten sociln dialog.
- Ochranu a zven kupn sly zamstnanc.
- Zruku slunho vdlku.
- Silnou sociln ochranu k zajitn sociln soudrnosti a solidarity.
- Pstup ke kvalitnm veejnm slubm pro vechny.
- Zruku lepch dchod.

Pro evropskou solidaritu pro zajitn udritelnho rstu dme:
- Zavst evropsk mechanismy k omezen spekulac, sdlen rizik a financovn Evropskho plnu obnovy (nap. pomoc tzv. Eurobond).
- Zavst da z finannch transakc a vyut stvajcch rozpotovch nstroj k investicm do trvale udritelnho rstu.
- Konec daov rj, daovch nik a podvod. Kontrolu ratingovch agentur.
- Vypracovn dynamick prmyslov politiky zaloen na nzk spoteb uhlku.
- Harmonizaci zklad podnikovch dan se stanovenm minimlnch daovch sazeb pro podniky.
fotografie z eurodemostrace zde


Tesco od Penty koup 128 malch obchod abka a Koruna

Odkaz na lnek zde

Praha - Obchodn etzec Tesco koup za zhruba miliardu korun 128 malch obchod abka a Koruna, kter v esku provozuje investin skupina Penta. TK to dnes sdlila mluv Tesco Stores R Eva Karasov. Transakci jet mus schvlit ad pro ochranu hospodsk soute. Tesco nyn v esku provozuje 154 obchod a est obchodnch dom a pat mezi nejvt obchodnky na tuzemskm trhu.


8.2.2009 Tesco v roce 2009 oteve 30 novch obchod

f tesca informuje... vce zde

etzec chce letos v esku otevt na 30 novch prodejen a pijmout a 800 lid. V prask centrle naopak zru 21 pracovnch mst. "Tm lidem ale nabzme jin pracovn pozice," uvedl Clarke


Reakce na verej? lnek

lnek toaletn papr je hoden bojovnka na pskovi?ti o vt? poet bboviek.V situaci kdy se bude hrt o ka?dho kmenovho zamstnance, proto?e obchody v?eobecn nepln produktivitu je to opravdu sm?n. Pokud normln odbori upozornili na uveden nedostatek tak byl operativn odsrann.. Nevm jestli se na popud tohoto lnku novini rozjeli po jednotlivch provozovnch a doplovali zchodov papr.A je?t prosm Ty z vs, kte se odvolvte na ZP a pitn re?im, protte si dn pedpisy, kdy a za jakch podmnek se podvj npoje.Je?t jedna poznmka, osobn jsem nav?tvil HM Prostjov a uveden zvada se tam navyskytuje.Jde tedy v lnku o nekorekt informaci.Bude pro p?t lep? pokud se opravdu soustedme na v?n problmy, kter nm ekonomick situace ve svt piprav.



zobraz vechny zprvy

 
BlueBoard.cz